Stálé Expozice muzea:
Příroda Olomouckého kraje
Expozice Příroda Olomouckého kraje seznamuje návštěvníky s přírodními poměry našeho regionu od nížin v okolí Olomouce přes hornaté prostředí Nízkého Jeseníku až po vysokohorský terén Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku. V uvedeném směru dochází k výraznému nárůstu nadmořských výšek, a to od cca 190 m mezi Přerovem a Kojetínem až po 1492 m na vrcholu Pradědu. Tento výškový profil, společně s komplikovanou geologickou stavbou, vytváří v plošně nepříliš rozsáhlém území Olomouckého kraje řadu mimořádných přírodních scenérií. Vybrané přírodní obrazy se staly podkladem pro scénické modely nové expozice. Z obsahového hlediska je expozice rozčleněna do dvou částí.
V prvním sále se návštěvníci seznámí s geologickými poměry, které jsou na území Olomouckého kraje velmi složité, protože jsou výsledkem procesů trvajících více než 800 milionů let.
Ve druhé části expozice Příroda Olomouckého kraje je vytvořeno deset scénických obrazů s krajinnými prvky od nížin po vysokohorské prostředí. Tato dioramata jsou seřazena proti toku řeky Moravy a návštěvník má možnost prozkoumat kulturní krajinu využívanou člověkem, různé druhy lesů i terény vysokých hor včetně nejvyšších partií nad hranicí lesa. Důraz je kladen na seznámení návštěvníka s rostlinami a živočichy, kteří uvedené krajinné typy obývají.
Obě části expozice jsou doplněny interaktivními prvky, kde si kousky přírody Olomouckého kraje mohou návštěvníci nejen důkladně prohlédnout, ale i vyzkoušet, osahat nebo se do nich zaposlouchat. Interaktivními prvky a použitou technikou se jedná v současné době o nejmodernější přírodovědnou expozici v České republice.
Olomoucká univerzita / Universitas Olomucensis
Expozice vznikla při příležitosti 440. výročí založení olomoucké univerzity a představuje na pět desítek předmětů, které mají vztah k dějinám olomouckého vysokého učení.
K vidění jsou staré univerzitní typáře, kopie i originály univerzitních insignií a medailí, kopie druhé nejstarší univerzitní matriky, práce významných univerzitních profesorů nebo chirurgické nástroje 2. desetiletí 20. století. Návštěvníky jistě zaujme kopie původního rektorského žezla, které bylo vytvořeno kolem roku 1588 jako velmi kvalitní pozdně renesanční zlatnická práce. Originál žezla dnes používá univerzita v Innsbrucku. Mimořádně zajímavým exponátem je skleněná harmonika, kterou na přelomu 18. a 19. století inovoval Franz Konrad Bartl, profesor matematiky na zdejším lyceu. Součástí expozice jsou dotykové obrazovky a prostor pro vědecko-populární přednášky.
Galerie osobností Olomouckého kraje
Galerie sestává z velkoplošných světelných panelů, jež návštěvníkům přinášejí seriózní životopis celkem 33 významných historických postav spojených s Olomouckým krajem. Každá osobnost je představena prostřednictvím bohaté obrazové dokumentace a zhruba polovina panelů prezentuje také trojrozměrný předmět, který se k dané postavě váže.
Obr Drásal Stálá výstava známého obra Josefa Drásala (1841 - 1886), který se stal ikonou hanáckého folklóru a za svého života propagoval Hanou nejen u nás, ale i v zahraničí. Dominantou expozice je figurína Josefa Drásala oblečená do kopie hanáckého kroje. Prohlédnout si samozřejmě můžete i samotný originál tohoto kroje a další zajímavosti vztahující se jak k osobnosti Josefa Drásala, tak i k místu, kde žil.
Dějiny Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci a jeho odkaz V prostorách schodiště muzea si návštěvníci připomenou význam muzejního spolku v kulturněhistorických dějinách nejen města Olomouce, ale i celé Moravy.
Expozici tvoří pět panelů, které návštěvníky chronologicky informují o vzniku spolku v roce 1883, významných osobnostech, expozicích, muzejních budovách, publikační a osvětové činnosti. Dále seznamují veřejnost se zánikem spolku v roce 1952, obnovením jeho činnosti koncem 60. let minulého století či různorodými aktivitami společnosti v současnosti. Kromě toho jsou na jednotlivých panelech pro dokreslení instalovány cenné trojrozměrné předměty, které pocházejí ze sbírkotvorné činnosti zaniklého muzejního spolku. Spolupráce mezi Vlastivědným muzeem v Olomouci a Vlastivědnou společností muzejní v Olomouci funguje dodnes a důkazem je právě i tato expozice, mapující dějiny muzejního spolku a jeho pozoruhodný odkaz.
Olomouc - patnáct století města Sedm hlavních historických témat tvoří ucelený příběh dějin města, vyprávěný od 6. století, drsné doby raného středověku, až po naši současnost, práh jednadvacátého století. Nesmírně bohatou historii Olomouce přitom v nové expozici dokládá široké spektrum předmětů od archeologických nálezů, přes památky uměleckého řemesla a knižní kultury až po dokumentární filmy z 20. století a zprostředkovávají moderní technologie, jimiž je expozice doslova nabitá.
Bohatý sbírkový fond olomouckého Vlastivědného muzea navíc umožňuje představit zde nejdůležitější instituce, které během staletí formovaly tvář města - zemské, knížecí a královské instituce, biskupství a kapitulu, řeholní řády, městskou správu nebo řemeslné cechy.
Pro zvídavé návštěvníky expozice Olomouc – patnáct století města je připraveno i mimořádné překvapení. Zvláštní dimenzi, značně rozšiřující základní výběr témat i artefaktů obsažených ve stálé expozici, představuje elektronická databáze. Prostřednictvím sedmi dotykových obrazovek, umístěných v jednotlivých částech expozice, jsou zpřístupněny jak odborné texty, tak obrazové dokumenty rozvíjející a prohlubující jednotlivě prezentovaná témata.
Herbárium V Olomouci se zhruba od druhé poloviny 16. století začal zvyšovat počet lékáren, což souviselo s rostoucí hospodářskou prosperitou města. Většinou se nacházely v oblasti Horního náměstí a přilehlých ulic. Nejdelší kontinuální vývoj si zachovala Krajinská lékárna na Horním náměstí č. p. 10. Oficiální část lékárny, kam vstupovali zákazníci, se nazývala oficína a mívala reprezentativní vzhled. Oficína bývala vesměs tvořena vysokými regály, v jejichž spodní části bývaly šuplíky a pracovním stolem. V regálech se nacházely nádoby s léčivými přípravky (tzv. stojatky, masťovky), na stole většinou stávaly váhy. Mimo oficínu tvořily zázemí lékárníků další prostory: laboratoř, kde se léky vyráběly, dále tzv. materiálka, což byla místnost, kde se uchovávala vzácnější léčiva a sklad, který býval nejčastěji v chladných, sklepních prostorách domu. Naopak nejvyšší část domu, půda či podkroví sloužily k sušení a skladování bylin a většinou k tomu bývala přímo určená část, tzv. herbárium. Tato část nebývala veřejnosti přístupná a bývala zařízená zejména prakticky. Doporučovalo se mít zde dlouhé šuplíky pro uložení bylin a tyto pak mít abecedně označené.
Pozdně barokní herbárium z olomoucké Krajinské lékárny bylo vyrobeno na míru pro jednu z podkrovních místností domu na Horním náměstí č. p. 10. V tomto domě provozovala lékárenskou živnost od roku 1778 po několik generací rodina Schrötterova, je tedy pravděpodobné, že herbárium nechala vyrobit právě tato rodina. Ovšem není vyloučeno, že jej mohli převzít od předchozích majitelů – od dalšího významného olomouckého lékárníka Ignáce Zaudiela, který lékárnu koupil v roce 1766 nebo dokonce od Jana Antonína Storcha, který nechal tento dům, v té době velmi zchátraly, koncem padesátých let 18. století opravit.
Unikátnost olomouckého herbária spočívá v jeho kompletní zachovalosti včetně pracovního stolu.
Od kolébky do hrobu – Mezníky života Stálá národopisná expozice, která byla slavnostně otevřena dne 3. prosince 2013 ve Vlastivědném muzeu v Olomouci, je na rozdíl od jiných, v současné době vznikajících expozic, tematická. Návštěvníkovi chce ukázat, jak se člověk v rámci společenství odnepaměti vyrovnával se základními póly lidské existence, kterými jsou narození a smrt. Toto téma bylo pro expozici vybráno záměrně, protože se dotýká každého z nás. Příběh o narození a smrti je zasazen do reálného prostředí hanácké vesnice a hanácké krajiny období 19. století. Cílem bylo návštěvníka vtáhnout do děje tak, aby mohl prožívat základní emoce radosti a smutku, aby se zamyslel nad vnímáním lidské existence kdysi a nyní, a aby pochopil uvažování našich předků a vážil si jejich postoje k životu.
