Historie Českého farmaceutického muzea (ČFM)
ČFM vzniklo v roce 1994 jako středisko Univerzity Karlovy v Praze – Farmaceutické fakulty v Hradci Králové. Převzalo historickou sbírku muzeálií, knihovnu a archiv z Oddělení dějin farmacie Katedry sociální a klinické farmacie s úkolem vybudovat ve státním zámku (původně hospitálu) v Kuksu muzejní expozici farmaceutické profese a farmaceutické muzeologické pracoviště.
To by mělo sloužit i vědecké práci v dějinách farmacie, zvláště též potřebám diplomantů a doktorandů. Budování stálého farmaceutického muzea je úkol starý již více než sto let. Dařilo se zřídit lékárnická muzea např. při Ústavu farmakologie a farmakognosie Lékařské fakulty UK (1946-1950), nebo při Lékárenské službě hl.m. Prahy (1959-1972), ale jak vidno, vždy jen na omezenou dobu. Fakultní ČFM na tyto snahy navazuje i proto, že zdědilo části sbírek těchto muzeí.
Sbírka ČFM má pestrý a letitý původ. Nejstarší sběrné předměty-muzeálie pocházejí ze sbírky založené 1883 „Farmaceutickou společností v Praze“. Jiné shromažďoval Doc. RNDr. PhMr. Jaroslav Hladík (1903-1975), další byly součástí sbírkového fondu „Muzejního odboru“ Ústředního svazu lékárníků, vedeného Prof. PhDr. PhMr. Eduardem Skarnitzlem (1894-1970).
Velká část muzeálií, získaných RNDr. PhMr. Zdeňkem Hanzlíčkem a RNDr. Pavlem Drábkem a jejich spolupracovníky, byla vystavena v „Museum pharmaceuticum Pragense“ 1959-1972. Další pocházejí ze sběrné činnosti Ústavů a Oddělení dějin farmacie (1953-1973), dále lékárníků-historiografů Lékárenských služeb (1965-1989), z darů lékárnických rodin Fragnerů v Praze, Bříšků v Berouně, Hendrychových v Dobrušce, lékárny Fakultní nemocnice v Hradci Králové a řady dalších lékáren i kolegů a kolegyň.
Pod názvem „sbírka“ se skrývají čtyři druhy dokumentů:
věcné (stojatky přístroje, léčiva ad.),
obrazové a zvukové (malby, grafika, filmy, audiozáznamy),
archivní (fondy i sbírky dokladů) a
knižní (knihy, časopisy).
Na jejich uspořádání a evidenci se podíleli a podílejí diplomanti, doktorandi i studenti magisterského i postgraduálního studia farmaceutické fakulty hradecké i brněnské. Sbírka stále pomalu roste ve všech svých druzích.
Hospitál v Kuksu byl pro uložení i expozici sbírky ČFM zvolen v roce 1972 proto, že se v něm uvolnilo dostatek místa. ale především pro jeho sociálně zdravotní i lékárenskou tradicí počínající v roce 1743. Farmaceutické muzeum tu mohlo navázat na krásnou barokní oficínu lékárny, která je evropským kulturně historickým, uměleckým a farmaceutickým skvostem.
Lékárna sloužila 1743-1938 ve správě řádu Milosrdných bratří (MB) nejen mužským chovancům hospitálu, kteří byli ošetřováni v nemocničním sálu (dnes jsou v něm originály soch ctností a nectností Matyáše Brauna), ale i okolní veřejnosti. Tato hospitální lékárna je památníkem charitativní i zdravotnické péče tohoto řádu, kterou potřebným poskytoval nejen v Kuksu, ale i v dalších konventech na území ČR od roku 1605, a v níž dnes dále pokračuje.
Dne 18. 5. 1996 byla v hospitálu slavnostně otevřena prvá část expozice ČFM, nazvaná „Kouzlo apatyky“. Vznikla spoluprací Státního památkového ústavu v Pardubicích, vedení státního zámku Kuks, jak se hospitál oficiálně nazývá, Farmaceutické fakulty UK a Spolku pro vybudování Českého farmaceutického muzea.
Smyslem této muzejní expozice je v daných možnostech ukázat vývoj našeho lékárenství, zvláště pak podoby lékárenské oficíny, od asi 17. do 20. století. Exponáty, které mají vypovídací hodnotu, mají zároveň na návštěvníka působit i svým kouzlem neobvyklostí a uměleckého zpracování.
Současnost Českého farmaceutického muzea (ČFM)
Myšlenka zřídit v kuksském hospitálu České farmaceutické muzeum (ČFM) se rodila v letech 1970-72, když se uvažovalo o umístění historické sbírky Farmaceutické fakulty (FaF) Univerzity Karlovy (UK) v Hradci Králové a současně o kulturním využití uvolněných hospitálních prostor.
Charitativně zdravotnická tradice hospitálu, existence hospitální barokní lékárny, to byly příznivé skutečnosti, které se nabízely jako vhodné předpoklady pro spojení s farmaceutickými (lékárnickými) historickými předměty fakultní sbírky a jejich rozvinutí do instituce farmaceutického muzea a jeho expozice. Tato myšlenka byla přijata jak na krajské úrovni (kulturním odborem a památkovou péčí), tak vedením Farmaceutické fakulty a Univerzity Karlovy.
Na základě smlouvy o spolupráci byla pro výstavní potřeby budoucího muzea (jako samostatná organizační složka bylo zřízeno k 1.7.1994) určena tři podlaží (suterén, přízemí s lékárnou, prvé poschodí) v severovýchodním křídle hospitálu a pro pracovny a depozitáře severní část východního křídla (přízemí a 1. patro). V současnosti působí v suterénu Galerie F. A. Sporcka.
Historická sbírka fakulty obsahuje nejrůznější sbírkové předměty (muzeálie), jako např. léčiva a přípravky farmaceutického průmyslu (na 6.000 registrovaných kusů), lékárenské stojatky a jiné nádoby, též obalový materiál: sáčky, krabičky, etikety. Dále výrobní nástroje a přístroje jako váhy a závaží, hmoždíře, mlýnky, lisy, pilulkovnice, tabletovačky, chemické sklo.
Několik mobiliářů z lékáren, skříně, táry, některé jsou již vystavené. Je tu i sbírka fotografií, plakátů, reklamních tisků a téměř tisíc exlibris českých a slovenských farmaceutů, sochy, reliéfy, obrazy; diplomy farmaceutů jsou rovněž zastoupeny. Muzeálie doplňuje rozsáhlý archiv a 14.306 evidovaných svazků knih a časopisů. Je to největší farmaceutická historická knihovna v ČR.
Kromě výstavních úkolů, zdravotně farmaceutické osvěty, má ČFM jako vědecké pracoviště v oblasti dějin farmacie a farmaceutické muzeologie sloužit i pedagogickým potřebám farmaceutických škol. Sbírka s archivem a knihovnou se proto stala badatelskou základnou farmaceutické muzeologie i historie farmacie. Zpracovávají se zde již od r. 1972 studentské diplomové práce i doktorské studie rigorózní. Spolupráce s podobnými institucemi doma i v zahraničí je samozřejmostí.
V roce 1986 převzalo muzeum pracovny a depozitáře, dne 18.5.1996 byla ve třech místnostech (v tzv předsíni lékárny, barokní lékárně, dřívějším refektáři-jídelně) otevřena prvá část expozice pod názvem „Kouzlo apatyky“. Zasloužili se o to – (i o otevření druhé části) – Památkový ústav v Pardubicích (včetně správce hospitálu Ing. L. Křížkovského), Farmaceutická fakulta UK a její ČFM, finančním příspěvkem Spolek pro vybudování ČFM (který byl dotován sponzemi lékárníků a farmaceutických a jiných institucí), návrhem umělecko-prostorového řešení (1981) a jeho realizací (1996 a 2001) architekti † ing. Lubomír Černík a ing. Miroslav Kopecký, CSc. z Pardubic.
Restaurátorské práce provedl Luboš Krušina z Prahy, s praktickými pracemi při výběru, úpravě a instalaci exponátů pomohli vydatně techničtí pracovníci hospitálu R. Feist a T. Ledvinka, doktorandi a studenti farmaceutické fakulty v Hradci Králové, studenti sesterské fakulty v Brně i studenti chrudimských středních škol.
Smyslem této muzejní expozice je v daných možnostech ukázat vývoj našeho lékárenství, zvláště pak podoby lékárenské oficíny, od asi 17. do 20. století. Exponáty, které mají vypovídací hodnotu, mají zároveň na návštěvníka působit i svým kouzlem neobvyklostí a uměleckého zpracování.
Druhá část expozice „Kouzlo apatyky“, otevřená dne 9. 6. 2001, rozšířila expoziční prostor o další tři místnosti a tím i výstavní prezentaci a tématiku o materiálku s příklady léčiv tří říší, o vojenskou farmacii, malovýrobní i průmyslová výrobní zařízení léčivých přípravků, o ukázky průmyslových přípravků domácích firem, označování (signování) přípravků, recepturní a lékopisnou literaturu, o poukazy na farmaceutický výzkum a kontrolu, na vědecké sjezdy a symposia, velkoobchod s léčivy a vztahy farmacie a umění. Ukázala, že farmacie nezahrnuje jen lékárnu, ale i další farmaceutická odvětví.
Závěrečný prostor druhé části expozice je věnován lékárně 2. poloviny 20. století a dokončuje tak prezentační řadu lékárenských oficín z prvé části. Naplňují jej vzorky unifikovaného racionálního nábytku lékárenské laboratoře s otočníky a některými přístroji a pomůckami a výrazný kruhový výdejní box, dominanta oficín této vývojové etapy našich československých lékáren.
Obdobně jako prvá část expozice má i tato nová působit nejen svou dokumentární hodnotou, ale také estetickým kouzlem vystavených reálií a uměleckých artefaktů. Oživení do celé expozice přináší a pozornost návštěvníků získává nejen chod tovární míchačky a tabletovačky, ale hlavně příležitost vlastnoručně si zkusit rozmělňování v třence, manipulaci s pokladnou National, zhotovení etikety (signatury), výroba tablety ruční tabletovačkou nebo vylisování čípků.
Zážitkem je i možný pokus o dispenzaci v boxu. Jako památku si v závěru prohlídky může každý pořídit razidlem pečeť Filiálního grémia lékárníků kraje Českobudějovického s patrony lékárníků a lékařů, svatými Kosmou a Damiánem. Je tu dána i možnost shlédnout videofilmy z jiných muzeí, odborných exkurzí Spolku pro vybudování ČFM, o farmaceutických fakultách i instruktivní film z bývalého Muzea farmaceutického průmyslu přibližující funkci a chod farmaceutických malovýrobních pomůcek i továrních strojů.
