Exkurze Katedrála sv. Víta Praha – vrchol gotické architektury

Jako umělecké dílo nemá chrám svatého Víta v Čechách mnoho konkurentů. Jeho stavební dějiny jsou zkratkou dějin výtvarného umění v Čechách od 10. do 20. století, jeho hmota i prostor s celým uměleckým obsahem je mnohotvárný organismus, který postupně přijímal na sebe stopy zralého kulturního úsilí jednotlivých dob a vršil je po tisíciletí na témž místě ve vrstvách vertikálních i horizontálních. Budova katedrály vždy tvořila dominantu Pražského hradu i města od jejich začátků až do dneška.

Na místě dnešní katedrály nechal postavit již v 10. století sv. Václav původní rotundu sv. Víta, nahrazenou pak v 11. století románskou bazilikou – zbytky těchto staveb lze spatřit v podzemí gotické katedrály. I v dnešním jednadvacátém století budí úžas svou impozantní mohutností a vznosností z dálky, z blízka i zevnitř. V této gotické podobě ji založil Karel IV. v r. 1344; v l. 1562 byla dokončena Velká věž opatřená renesanční hlavicí, na přelomu 19. a 20. století pak byla v původním gotickém slohu přistavěna západní loď chrámu s dvěma věžemi.

Dostavbě katedrály v 2. polovině 19. století svým umem přispěla řada předních českých a slovenských výtvarníků, mezi nimi M. Švabinský, A. Mucha, C. Bouda, F. Sequens, J. V. Myslbek, F. Kysela či K Svolinský. Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha je jako největší a nejvýznamnější pražský chrám a hlavní kostel českých zemí považována za duchovní symbol a centrum českého státu. Je sídelním chrámem pražského arcibiskupa a jedním z nejatraktivnějších turistických cílů Prahy a celé České republiky.

V katedrále je pohřbeno pět světců a mnoho českých knížat, králů, arcibiskupů a dalších významných osobností. Velké množství vzácných relikvií světců a řada jiných předmětů nevyčíslitelné hodnoty se nachází ve svatovítských chrámových klenotnicích. Na čelním místě je Svatováclavská koruna, která představuje svrchovaný symbol panovnické moci českých králů.