Západně od Zlína se tyčí nad městečkem Malenovice, na skalnaté vyvýšenině hrad, který reprezentuje vývoj historické architektury.
Jeho jádro bylo vystavěno v gotickém stylu za vlády Markraběte moravského koncem 14. století. Během husitských válek měly hrad střídavě v držení obě bojující strany (1431). V době válek v 15. století prošel hrad pozdně gotickými stavebními úpravami. V 1. polovině 16. století nechal rytíř Václav Tetour z Tetova rozšířit hrad důkladnou renesanční přestavbou do podoby většího a pohodlnějího obydlí.
Od doby, kdy zde sídlil rod Bítovských ze Slavíkovic (1610), byl hrad dobře udržován a prováděly se zde některé stavební úpravy.
Hrad získal velkou přestavbou barokní podobu (1692-1706). Přestavěné sídlo neskrývalo svůj středověký původ a zároveň mělo všechny náležitosti pohodlné barokní residence.
Byl velkolepě zařízen, v komnatách nechyběly přepychové kusy inventáře, jako např. malby ve zlatých rámech, Benátské zrcadlo, křiálový lustr apod. Hradní zbrojnice byla hojně zásobena zbraněmi a municí. V místní okrasné zahradě bylo pěstováno mnoho exotických druhů dřevin, jako např. pomerančovník, citrónovník a vavříny.
Po roce 1750 byl interiér hradu vyzdoben rokokovými malbami. Po roku 1780 majitelé hradu opustili residenci a hrad sloužil jako sídlo hospodářské správy panství s kancelářemi a byty úředníků.
Hrad byl po dlouhou dobu vlastněn hraběcím rodem ze Šternberků (1804-1946), kteří udržovali a opravovali budovy hradu a díky tomu je toto historické místo zachováno a doposud.
V roce 1946 byl dosavadním majitelům hrad zabaven, stal se státním majetkem a byl využíván podle momentálních potřeb. Hrad nebyl udržován, hrozila devastace a záchranou pro tuto historickou památku se stalo rozhodnutí předat objekt muzejnímu využití. Stalo se tak v lednu 1951 a od té doby je na hradě pracovitě zlínského muzea. Po rozsáhlých a drahých úpravách byl hrad zpřístupněn veřejnosti a návtěvníci tak mohou zhlédnout výstavu v prostorách hradu.
Malenovický hrad prošel několika etapami vývoje architektury (gotika, renesance, baroko, rokoko), a tím se zařadil mezi pozoruhodné historické památky.
Veřejnosti je přístupná část hradu včetně hradní věže a hradní hájenky. Při komentovaných prohlídkách, které začínají vždy v celou hodinu, si lze pohlédnout například malovaný sál s pozdně gotickou klenbou a dochovanými nápisy z 1. poloviny 16. století nebo domácí kapli sv. Antonína Paduánského s malbami z poloviny 18. století, zbrojnici a další.
Velkým lákadlem především pro rodiny s dětmi je zoologická expozice Zvířata na Zemi a člověk, umístěná ve třech hradních sálech
Expozice:
EXPOZICE "ZVÍŘATA NA ZEMI A ČLOVĚK"
Stálá expozice a velký magnet pro výletníky, ideální místo pro rodiny s dětmi! Nachází se ve třech sálech a její styl s vitrínami v masivních dřevěných rámech evokuje šlechtické kunstkamery. Vystaveny jsou stovky preparátů z živočišné říše.
Prohlídka vás provede třemi nově renovovanými sály, které před rekonstrukcí v roce 2013 nebyly veřejnosti přístupné. Autorem expozice je zoolog Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně Dušan TRÁVNÍČEK.
Představuje jednotlivé zoogeografické oblasti pomocí přírodnin, mapek, textů a fotografií. To, co je pro návštěvníky nejatraktivnější jsou stovky nejrůznějších preparátů živočichů z celého světa – k vidění jsou kostry, vycpaniny, kapalinové preparáty, hmyz v entomologických krabicích.
Řada pozoruhodných exponátů pochází ze sbírek hraběte Seilerna, zakladatele ZOO Lešná.
Nesporným unikátem expozice je kostra slonice Sumatra, která je jedinou vystavenou kostrou slona v republice. Doplňují ji informace o životním příběhu tohoto zvířete.
Expozice je řazena zoogeograficky - návštěvníci při vstupu do každé zoogeografické oblasti míjí mapu, kde je příslušné území zvýrazněno, shrnuty jsou tu údaje o klimatu, hlavních vegetačních zónách a vývoji zvířeny. Připojeny jsou fotografie charakteristických krajin, biotopů i zvířat dané oblasti. Tím nejdůležitějším jsou ovšem vystavené preparáty živočichů.
Architektonické řešení ctí genia loci hradních prostor. Zajímavostí je, že preparáty umístěné po obvodu sálů neodděluje od návštěvníků žádná bariéra. Uprostřed každého sálu je veliká vitrína s masivním dřevěným obložením připomínající rám starého obrazu. Kompozice uvnitř připomíná lovecká zátiší, jež jsou vlastní feudálním sídlům.
V expozici je také nastíněna široká škála vztahů mezi lidmi a zvířaty. Na bannerech jsou zpracovaná témata: Zvířata v mýtech a náboženstvích, Člověk – cestovatel, Člověk – lovec, Člověk – vyhubitel, Člověk – vědec, Člověk – ochránce přírody.
Součástí expozice jsou i čtyři dotykové obrazovky s interaktivními programy, kde si návštěvníci u tří z nich mohou vyzkoušet a rozšířit své znalosti pomocí nejrůznějších „zvířecích“ kvízů s odstupňovanou náročností. Čtvrtý program nabízí informace s fotogaleriemi o všech chráněných územích Zlínského kraje.
Před samotným hradem stojí barokní hájenka, v níž se nachází – expozice DŘEVO PROUTÍ SLÁMA. Během prázdnin jsou k dspozici dětské prohlídky, pro školy či příměstské tábory je možné zde objednat i lektorské programy.
Expozice Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně umístěná v objektu hájenky před hradem v Malenovicích představuje domácké zpracování nejdostupnějších přírodních materiálů - dřeva, proutí a slámy - jako významnou součást tradiční lidové kultury. Expozice představuje nejen hotové výrobky s jejich funkční i estetickou hodnotou, ale i souhrn dovedností, díky kterým venkovští tvůrci vytvářeli z přírodních materiálů předměty nutné pro uchování života a rozvoj existence. Dokumentuje výrobní postupy, z nichž je patrná i pozoruhodná zručnost a důvtip výrobců vyplývající z přirozeného souznění a pevného svazku člověka s přírodou. Díky tomu vznikaly předměty užitečné, trvanlivé a krásné.
Samostatná část expozice je věnovaná dřevořezbě a tradiční architektuře regionu, v níž se významně uplatnilo dřevo i sláma. Představuje se i dílo významných tvůrců regionu.
Součástí prohlídky expozice jsou prezentace videodokumentů zachycujících tradiční výrobní postupy. Vstup do expozice DŘEVO PROUTÍ SLÁMA i na krátkodobé výstavy v objektu hájenky je součástí vstupného do hradu Malenovice.
