Jeskyně na Turoldu se nachází při severním okraji Mikulova v opuštěném kamenolomu pod vrchem Turold (385 m n. m.);
Byla objevena při těžbě kamene roku 1951 nedaleko již dříve zničené Turoldovy jeskyně.
Je složitým a mimořádně členitým systémem chodeb síní a dómů o sedmi patrech.
Je dlouhá celkem 1650 metrů s výškovým rozpětím (denivelací) 47 metrů a spolu s Liščí dírou je největším jeskynním systémem v druhohorních vápencích České republiky o celkové délce 3100 metrů.
Má stěny místo krápníků tvarované a zdobené unikátní "Turoldskou výzdobou", která nemá v našich jeskyních obdoby.
Má teplotu vzduchu 7-9 °C, vodu v jezerech 6 °C, relativní vlhkost vzduchu "pouhých" 74-84%.
Je největším zimovištěm ohroženého "netopýra" vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) na jižní Moravě;
Je jedinou veřejnosti zpřístupněnou jeskyní v druhohorních vápencích v ČR;
Od roku 2004 má 280 metrů dlouhou návštěvní trasu s průměrnou dobou prohlídky 40 minut;
Leží na území přírodní rezervace Turold (16,84 hektarů od roku 1946) v chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervaci Pálava.
Prohlídka jeskyně:
Od správní budovy návštěvníci spolu s průvodcem jdou k jeskyni 350 m dlouhým úsekem naučné stezky a geoparku, areálem bývalého kamenolomu v přírodní rezervaci Turold.
Za ocelovou mříží a pancéřovými dveřmi v portálu jeskyně se nachází Stará síň, první z objevených prostor jeskynního systému. Síni vévodí mohutný kámen Strážce, na stěnách i stropech se zachovala torza krápníkové výzdoby.
Prohlídková trasa začíná 15 m dlouhou Sestupnou chodbou, jejíž stěny zdobí třpytivé krystaly a jehličky kalcitu, do Balvanitého dómu, který dostal název od mohutných bloků, odtržených od stropů. Při vstupu do Balvanitého dómu se po pravé straně otvírá úchvatný pohled do nižších částí jeskyně. Pozoruhodná modelace stropu i bočních partií dokládá výrazné působení vodní eroze i koroze na vznik a vývoj těchto prostor. Levou stranu dómu lemuje 18,5 m vysoká puklina, která ústí do Horních pater jeskynního systému.
Prohlídka pokračuje sestupem po dřevěném schodišti do Klenotnice. Její bělostné stěny jsou rozleptány do mimořádně členitých prostor a dutinek. Podobají se kamenné pěně, jejíž výstupky místy přecházejí do hráškovitých až keříčkovitých výrůstků, pokrytých třpytivými krystaly čistého kalcitu. Dostaly název „turoldská výzdoba“ a nemají v našich jeskyních obdoby. V některých návštěvnících vyvolávají pocit procházky po dně korálového moře.
Po kamenných schodech sestupujeme do Netopýřího dómu. Objevitelé jej nazvali podle kolonie spících netopýrů, a i v současnosti zde každoročně zimuje okolo 250 vrápenců malých. Sněhobílé stropy dómu zbarvily oxidy železa hnědavými skvrnami a oxidy manganu je pokryly drobnými černými tečkami.
Netopýří dóm je jednou z hlavních křižovatek jeskynních chodeb. Krátká spojovací chodba vede odtud do Síně konce. Malá výstavka tu návštěvníkům představuje kosti mamuta, pratura, prakoně i medvěda, nalezené v odlámaných jeskyních na Turoldu, i druhohorní zkameněliny mlžů a plžů z Pálavských vrchů. Z Netopýřího dómu také pokračuje schodiště do Pohádkové síně. Zdobí ji navětralé dolomitizované partie vápenců, jejichž bizardní tvary připomínají nejrůznější figurky. Zejména malí návštěvníci v nich vidí madonu, kulturistu, psa, hokejového brankaře, zříceninu hradu aj. Dno jeskynních prostor pokrývá v jeskyních neobvyklý, bílý vápencový písek. Poslední zastávkou, kam lze sestoupit z Netopýřího dómu 7 m hlubokou propástkou, je Jezerní síň. V této největší prostoře prohlídkové trasy se návštěvník nachází 37 m pod úrovní vchodu. Síň je periodicky zaplavována vzedmutou hladinou spodní vody, která tu vytváří několik působivých, smaragdově zelených jezírek.
Následuje Síň U Žraločí tlamy, které dominuje kamenný útvar, podle něhož dostala svůj název. Otvor vpravo vede do Bludiště. Lemují jej torza kamenných varhan. Strop, který přechází do 8 m dlouhého komína, si zahrál ve filmu „Třetí skoba pro kocoura“.
Těšíme se na Vaši návštěvu!
