Památník Adolfa Heyduka - původní byt českého básníka

Památník se nachází v původním bytě českého básníka Adolfa Heyduka (18351923). Básník patřil do významné literární skupiny Májovců. Od roku 1860 až do své smrti žil a tvořil v Písku. V roce 1900 si společně s manželkou vystavěli dům v novorenesančním stylu, jehož fasádu zdobí sgrafita se symboly básnictví – Pegasem a Labutí. V bytě, situovaném do 1. patra, Heyduk bydlel a zde přijímal řadu návštěv zejména z uměleckého světa. Po smrti manželky v roce 1935 přišel byt dědictvím pod správu píseckého muzea a to v něm zřídilo Památník. Ve stavu z počátku 20. století se zde dochoval společenský pokoj, jídelna, pracovna a WC, a to s veškerým zařízením – osvětlením, nábytkem, textiliemi, obrazy i drobnými uměleckými předměty. Zajímavá je i básníkova knihovna, která obsahuje značnou část produkce české beletrie i poezie a také literární a umělecké časopisy přelomu 19. a 20. století.

Na počátku 21. století došlo k rekonstrukci celého domu a v bývalé ložnici byla navíc zřízena muzejní expozice, přibližující básníkovu osobnost a jeho dílo. Expozice je doplněna krátkým filmem. Návštěvníci mohou k odpočinku využít i část zrekonstruované Heydukovy zahrady.

V roce 1860 přišel na nově zřízenou reálku v Písku jako profesor kreslení a krasopisu Adolf Heyduk. Byl rodákem z Předhradí u Skutče (1835) a v době příchodu na jih Čech byl již známým básníkem. Po boku J. Nerudy, V. Hálka, J. V. Friše, B. Němcové a dalších se podílel v roce 1858 na vydání almanachu Máj a je proto řazen do literární skupiny Májovců.

V Písku se mu velmi zalíbilo, oženil se zde s Emilií Reinerovou a navždy se zde usadil. Jeho rodinné štěstí narušila smrt obou dcerušek – Jarmilky a později i čtyřleté Lidušky. Útěchu hledal v literární práci, výsledkem byly tisíce básní uveřejňovaných ve všech tehdejších časopisech a na šest desítek samostatných básnických sbírek. Heyduk zemřel v Písku v roce 1923 a pochován byl na vyšehradský hřbitov.