Památník národního útlaku a odboje Panenské Břežany - vzpomínky

Památník národního útlaku a odboje je umístěn v tzv. horním zámku v Panenských Břežanech, který se nachází od roku 2012 ve správě Oblastního muzea Praha-východ. Jedná se o zcela unikátní barokní objekt pyšnící se bohatou historií.

Nejstarší písemné zmínky o Panenských Břežanech pocházejí ze 13. století, kdy se vesnice nacházela v majetku kláštera benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě. Na přelomu 17. a 18. století zde abatyše Františka Helena Pieroni de Galliano nechala postavit tzv. horní (starý zámek), sloužící jako hospodářské a správní centrum.

Když Josef II. během osvícenských reforem zrušil svatojiřský klášter, dostaly se Panenské Břežany do rukou administrace státních statků. Roku 1828 koupil celou doménu Matyáš Friedrich von Riese-Stallburg, který zde vybudoval tzv. dolní zámek.

Finanční vyčerpání rodu Riese-Stallburg zapříčinilo, že majetek koupil podnikatel v cukrovarnickém průmyslu Ferdinand Bloch-Bauer. Dolní zámek byl přestavěn na luxusní letní sídlo, odpovídající aristokratickému životnímu stylu bohatého podnikatele. Horní zámek postupně získal výrobce stylového nábytku Friedrich Gerstel, jenž učinil z interiéru předváděcí prostor pro své špičkové výrobky.

Krátce po vzniku Protektorátu Čechy a Morava byly oba zámky zabrány německou okupační správou. Horní zámek se stal sídlem státního tajemníka Karla Hermanna Franka a v dolním zámku bydlel říšský protektor Konstantin von Neurath, záhy vystřídaný zastupujícím říšským protektorem Reinhardem Heydrichem s manželkou a dětmi.

Po roce 1945 se horní zámek proměnil ve školicí středisko funkcionářů krajského národního výboru, a poté domov důchodců.

Expozice
Zločin a trest
„Zločin a trest“ je moderní, interaktivní expozice umístěná v prvním patře horního zámku v Panenských Břežanech. Návštěvník se prostřednictvím audiovizuálních technologií seznámí s jedním z nejhrůznějších období českých dějin. Během prohlídky se ponoří do událostí vedoucích k rozpadu první Československé republiky, spatří unikátní repliku „pankrácké gilotiny“, projde vlakem symbolizujícím obludné transporty židovského obyvatelstva do koncentračních táborů, bude svědkem zločinů vysokých představitelů Protektorátu Čechy a Morava Reinharda Heydricha či Karla Hermanna Franka a nakonec zasedne v soudní síni, v níž bylo rozhodnuto o trestu nad válečnými zločinci a kolaboranty s německou okupační mocí.