Historie:
Památník Velké Moravy ve Starém Městě, vybudovaný nad základy první objevené kamenné prokazatelně velkomoravské stavby na našem území – kostela „Na Valách“, je od roku 1969 národní kulturní památkou a je mu tedy ze strany státu a Zlínského kraje věnována zásadní ochrana a péče. Současně je vytvářen prostor pro to, aby nadčasové kulturní a historické hodnoty této lokality byly specifickými muzejními metodami a postupy zpřístupněny nejširším vrstvám společnosti, zejména mladé generaci, jako významný zdroj informací o prvním státním útvaru západních Slovanů – Velké Moravě a jeho vyspělé kultuře.
Vzhledem k tomu, že od svého otevření v roce 1969 neprošel objekt památníku výraznější opravou a modernizací, byla v letech 2008–2009 provedena jeho generální rekonstrukce, v závěru roku 2009 završená instalací moderní multimediální expozice, která odpovídá současným výstavním trendům a potřebám tuzemských i zahraničních návštěvníků.
Dnem 16. ledna 2010 byl památník opětovně otevřen pro veřejnost. Oproti sezónnímu provozu před rekonstrukcí bude památník otevřen celoročně. Realizátorem projektu se stalo Slovácké muzeum v Uherském Hradišti jako správce této národní kulturní památky a příspěvková organizace Zlínského kraje.
Multimediální expozice nahradila již neaktuální a poněkud zastaralou expozici z roku 1985. Využívá dvou desítek figurín v životní velikosti k modelaci výjevů života a práce našich předků na velkomoravském hradisku. Zhlédneme zde repliky dobových oděvů, obuvi, vzácných šperků, pracovních nástrojů a dalších nálezů z archeologických výzkumů, jež ve Starém Městě probíhají již déle než století. Autoři této expozice doc. PhDr. Luděk Galuška, CSc., z Moravského zemského muzea a Mgr. Miroslav Vaškových, Ph.D., ze Slováckého muzea ve spolupráci s architektem Svatoplukem Sládečkem ponechali v centru pozornosti návštěvníků základy velkomoravského kostela a na přilehlé ploše pohřebiště názorně přiblížili metody archeologické práce.
Na financování obnovy této významné národní kulturní památky se podílel Zlínský kraj společně s grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu. Podporu při budování expozice poskytlo Moravské zemské muzeum v Brně.
Cyrilometodějské centrum
Prostor Památníku Velké Moravy rozšířila od roku 2022 přístavba nové budovy Cyrilometodějského centra. Objekt se třemi moderními expozicemi, archeologickým pracovištěm, depozitáři i místem pro laboratorní zpracování nálezů byl spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj (integrovaný regionální operační program) v rámci projektu Revitalizace národních kulturních památek Velké Moravy (2018–2022). Spolu s výstavbou Cyrilometodějského centra došlo i k úpravě národních kulturních památek (archeologických lokalit s pozůstatky velkomoravských kostelů) ve správě Slováckého muzea.
Současnost
Objekt Památníku Velké Moravy byl vybudován nad základy první objevené církevní stavby z doby Velké Moravy. Právě základy hřbitovního kostela jsou také centrální částí Expozice Velká Morava, která vás provede důležitými dějinnými okamžiky Velkomoravské říše a životem na slovanském hradišti. Zhlédnete zde repliky dobových oděvů, obuvi, vzácných šperků, pracovních nástrojů a dalších nálezů z archeologických výzkumů. V centru pozornosti jsou ponechány základy velkomoravského kostela. Expozice je postavena na příběhu Mojslava pohřbeného v 9. století na pohřebišti ve Starém Městě „Na Valách“. V nově vybudované přístavbě z roku 2022 – Cyrilometodějském centru – můžete navštívit multimediální expozici Příběh Konstantina a Metoděje, která vás seznámí s životními osudy bratrů, kteří stáli u počátku slovanského písemnictví. Ještě hlouběji do minulosti vás poté zavede další expozice Pravěk Uherskohradišťska. Zde se temnou haptickou stezkou přenesete do dob lovců mamutů, prvních zemědělců či kovolitců. V originální ocelové expozici máte možnost obdivovat originály archeologických nálezů, které shromáždilo několik generací zdejších archeologů.
Expozice:
Velká Morava
Multimediální expozice o dějinách Velkomoravské říše je založena na příběhu jednoho konkrétního člověka, pojmenovaného archeology Mojslav, pohřbeného v 9. století na pohřebišti ve Starém Městě „Na Valách“. Příběh je představen v podobě historických dioramat. Ty jsou tvořeny konkrétními postavami v životní velikosti a zachycují základní dějinné okamžiky Velké Moravy, ale také prezentují veškeré životní aktivity obyvatel 9. století. Díky Mojslavovi se návštěvníci dozvědí vše o Velké Moravě, počínaje jeho dětstvím, přijetím mezi bojovníky až po úmrtí – mimochodem, právě u hrobu bojovníka, který byl v minulosti poblíž základů velkomoravského kostela objeven, bude také celá expozice končit, návštěvníci k hrobu sestoupí a tak se s celým výstavním okruhem rozloučí.
Muzejní expozici doplňuje úvodní film režiséra Rudolfa Chudoby, elektronický průvodce i počítačové animace s tematikou Velké Moravy na dotykových obrazovkách. I díky nim mají návštěvníci možnost se podrobně seznámit s dějinami Velké Moravy, rovněž uvidí 3D modely rekonstruovaných kostelů, opevnění i rozsah někdejšího Veligradu. Nechybí ani prezentace na velké obrazovce, na které jsou představeny osobnosti, které se podílely na archeologických nálezech Velké Moravy, i samotné nálezy.
Pravěk Uherskohradišťska
Poznávací haptická (hmatová) stezka provází návštěvníka proti proudu času. Začíná v době Velké Moravy, ale směřuje až na samý úsvit lidské civilizace. Z šera dávnověku vystupují obrysy pradávných předmětů a zní charakteristické zvuky dané doby. Formou replik a zvětšených rekonstrukcí autentických archeologických nálezů převážně z území Uherskohradišťska mohou návštěvníci hmatem, ale i sluchem sami objevovat dávné kultury, seznamovat se s nádobami, které používaly, se zbraněmi, jimiž bojovaly, se šperky, kterými se krášlily, ale také s kamennými nástroji a rytinami či soškami nejstarších lovců a sběračů, kteří region obývali.
Tam, kde končí dobrodružství haptické (hmatové) stezky, začíná poslední expozice, která multimediálními prostředky, ale i skutečnými nálezy z archeologických výzkumů vypráví příběh pravěku Uherskohradišťska. Seznamuje návštěvníky s osídlením regionu v různých historických obdobích, jeho proměnami, zvláštnostmi či unikátními nálezy. Její příběh se začíná odvíjet několik desítek tisíc let před současností, ve starší době kamenné (paleolitu), kdy v nehostinné krajině sužované chladem žili ještě mamuti, srstnatí nosorožci, divocí koně, sobi, polární lišky a sněžní zajíci, které naši předci lovili kamennými nástroji. Migraci za potravou vystřídala asi v 6. tisíciletí před naším letopočtem pevná obydlí, pěstování zemědělských plodin, chov domácích zvířat či podomácká výroba keramiky – neolit (mladší doba kamenná). S eneolitem (dobou měděnou 5.–3. tisíciletí před naším letopočtem) je spojena řada změn a inovací. Vedle objevu tavby měděné rudy a výroby prvních kovových artefaktů je to i využití tažných zvířat při orbě či objev kola a vozu. Také s následující dobou bronzovou (3.–1. tisíciletí před naším letopočtem) jsou spojeny dynamické změny ve společnosti: objev slévání mědi a cínu, ukládání bronzových depotů (pokladů) do země, rozmach výšinných opevněných lokalit (v regionu například Holý kopec), ale i vznik společenských elit. Tento proces se ještě urychlil s nástupem doby železné, která se již nesla ve znamení objevu slévání železa. Morava se ve starší době železné (asi 800–450 před naším letopočtem) stala místem, kudy procházela důležitá obchodní trasa – jantarová stezka spojující Pobaltí s Podunajím, respektive s jihem Evropy (Středomořím). Významný depot jantaru z Bánova na Uherskobrodsku, který byl nedávno objeven, je také v expozici představen. V 5. století před naším letopočtem se na našem území objevují již Keltové, s nimiž jsou spojeny významné inovace v řemeslné výrobě. Na vysoké úrovni bylo například keltské hrnčířství, které už využívalo rychle rotujícího hrnčířského kruhu. Keltové byli také první, kteří razili na našem území mince. Okolo počátku našeho letopočtu přicházejí do středního Podunají nové germánské kmeny, které obsadily území dříve obývané Kelty (asi 50 před naším letopočtem až 4. století našeho letopočtu). Germáni se na několik století stali významným protivníkem Římské říše. Díky obchodu s Římskou říší či nájezdům za hranice impéria se na jejich sídlištích setkáváme také s předměty provinciálního (římského) původu. Takovéto cenné importy jsou pak představeny na závěr expozice, a to výjimečným hrobem germánského muže nalezeným v blízkosti Uherského Brodu.
Příběh Konstantina a Metoděje
Multimediální „Příběh Konstantina a Metoděje“ rozvíjí formou virtuálních projekcí osudy byzantských věrozvěstů. Zavádí nás do prostředí Byzantské říše poloviny 9. století, seznamuje se situací a s mocenským rozložením sil v tehdejší Evropě. Její příběh mapuje zrod, vrchol i pád Velké Moravy, ale také kulturní a literární ohlasy, které jsou s Velkomoravskou říší spojené.
