Památník Zapadlých vlastenců Paseky nad Jizerou

Památník Zapadlých vlastenců vznikl v roce 1958 v prostorách bývalé farní budovy zásluhou několika paseckých nadšenců a díky ochotným dárcům vzácných rodinných památek původně jako literární památník věnovaný památce písmáka, houslaře a učitelského pomocníka Věnceslava Metelky, jehož osobností se inspiroval Karel Václav Rais ve svém románu Zapadlí vlastenci.

Vlastivědná expozice poskytuje informace z historie, spolkového života, živností, řemesel a průmyslu obce od 19. do poloviny 20. století. Vedle praktické ukázky tkalcovského řemesla na dvou ručních stavech je možné nahlédnout do tajů soustružnického řemesla v soustružnické dílně, vybavené dřevoobráběcím soustruhem a souborem nářadí z konce 19. století. Dokladem lidového umění je pohyblivý betlém bratří Škrabálků z počátku 20. století.

Uvidíte zde také horskou vesnickou školu (jako byla ta pasecká) tak, jak vypadala v 19. století. Budova památníku i expozice prošly celkovou rekonstrukcí, která byla dokončena v prosinci 2018. Zcela nově je k vidění opona paseckých ochotníků. „ato památka na bohatý spolkový život této české výspy západních Krkonoš byla dlouhodobě uskladněna ve stodole. Oponu malovanou temperou přímo na plátno zrestauroval Luboš Machačka z Litomyšle.

Jak se rodí housle
Najdete tu jak expozici krkonošské houslařské školy, tak i miniexpozici zaměřující se na pasecké zajímavosti. Novou praktickou součástí je expozice Jak se rodí housle, která prezentuje za pomoci trojrozměrných předmětů, textů a fotografií postup stavby nástroje od hrubého klínu po hotové dílo.

Z cesty Buďárky za paseckými zajímavostmi
Na schodišti Památníku najdete miniexpozici nazvanou Z cesty Buďárky za paseckými zajímavostmi. Zaměřuje se na jednu z nejstarších cest v Pasekách vůbec, jež v dávných dobách sloužila jako hlavní spojnice mezi Krkonošemi a Jizerskými horami. Chodívali po ní na Tanvaldsko a Jablonecko krkonošští budaři se svými výrobky – sýry, mlékem, máslem, tvarohem a vyhlášenými syrečky s přísadami různých bylin. Schodiště tu pomyslně představuje právě onu cestu, přičemž obrazy na přilehlých stěnách upozorňují na různá zajímavá zastavení nalevo a napravo od cesty tak, jak se po ní stoupá vzhůru od makovského mostu až po rejdický katastr.