Výstavní síň Jana Žižky z Trocnova Čáslav - zakuste vůni husitů

Žižkova síň se nachází v prvním patře pozdně barokní radnice, navržené pražským architektem Janem Josefem Wirchem v druhé polovině 18. století a slouží k pietnímu a definitivnímu uložení čáslavské kalvy ve vitríně z dubu a bronzu.

Síň navrhl architekt Bohumír Kozák (1885-1978) a uvnitř upravil V. Svoboda a později J. Skřivánek (rok 1925).

Slavnostně byla otevřena 13. listopadu 1929 za účasti profesora Jindřicha Matiegky (1862-1941), který se jako první zabýval hodnověrností čáslavského nálezu.

Finanční prostředky byly získány z velkolepých oslav 500. výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova, pořádaných v létě roku 1924 za velké účasti široké veřejnosti a krajanů z celého světu.

Nejvýznamnějším jejím objektem jsou tělesné ostatky Jana Žižky z Trocnova, uložené ve veliké krychlové, z bronzu a skla zhotovené vitríně, stojící na mohutném dubovém podstavci, zdobeném vyřezávanými znaky slavného válečníka.

Ve vitríně, zakončené nahoře bronzovou biblí a bronzovým kalichem, je uložena ve zvláštní zasklené skřínce mozkovna, na niž je patrná asymetrie očnic, nosní hrbolek a jizvy po zhojených ranách.

Ve vitríně pod oknem se nachází dvě kosti stehenní, dvě prkénka šindelového tvaru a různé drobnůstky – tedy vše, co bylo nalezeno roku 1910.

Ve vitríně u okna: fotografie lebky z různých stran a diagramy.
Na protější straně knihovna s nejdůležitější literaturou o Janu Žižkovi, pamětní žižkovské mince a hlavičky na hole, zvané Žižkovky.

Na stěně proti dveřím se nachází takzvaná „Žižkova košile“ (kroužkované brnění z 15. století), akvarel Jan Žižka od malířky Zdeňky Maškové – Landové (*1895) z roku 1961 a kolorovaná rytina od Jakuba Hoefnagela z roku 1617 (na rytině vlevo nahoře obraz Jana Žižky, vpravo dole obraz Žižkova náhrobku, který býval ve zdejším kostele do roku 1623, kdy byl na rozkaz kutnohorského mincmistra Viléma z Vřesovic zničen, nejdoleji fotografie dvou utrakvistických monstrancí, nalezených roku 180l ve výklenku v sakristii děkanského kostela sv. Petra a Pavla).

Na stěně vlevo od okna takzvaný „Žižkův cep“, který byl původně pod tímto názvem chován u zdejšího ševcovského cechu, a husitský biják

Na středním pásu (nad stolkem) sádrový odlitek: Mys1bekova studie Žižkovy hlavy a na stěně obraz Jana Žižky s Prokopem Holým od Antonína Waldhausera (1835-1913).