Zámek Bučovice - unikátní italská renesance na sever od Alp

Prohlídkové okruhy:

• Moravský aristokrat v labyrintu světa: Nová interaktivní expozice Moravský aristokrat v labyrintu světa je věnována světu moravské renesanční aristokracie – světu náboženské tolerance, obezřetné vlády stavů hájících zemská práva a všeobecného kulturního a hospodářského rozkvětu. Otevřena je od 30. června 2017.
• Reprezentační sály (základní okruh): Prohlídka s průvodcem zahrnuje reprezentační a soukromé pokoje s unikátními malovanými stropy. Navštívíte v přízemí objektu Zaječí pokoj, Venušin sál, Císařský pokoj, Ptačí sál, Sál smyslů, Zbrojnici a přípravnu jídel, v patře pak barokní kapli.
• Mimořádný okruh: KVĚTINOVÉ VÝSTAVY a HRANÉ PROHLÍDKY: Jedná se o prohlídku s doprovodným programem, jež je doplněna tradiční květinovou výstavou (zpravidla na začátku sezóny), také kostýmované divadelní prohlídky nebo mimořádné prohlídky běžně nepřístupných prostor(věž s hodinovým strojem, části půd a sklepů).

Stavbu si objednal a financoval vzdělaný pan Jan Šembera Černohorský z Boskovic, ve své době jeden z nejbohatších moravských šlechticů. Studoval v Itálii a Vídni, honosil se vysokými dvorskými tituly, ale znám byl především jako milovník světských radovánek, znalec koní, excelentní jezdec a velký příznivec umění. Vzdělání a bohatství mu umožnilo nejen stavbu, ale i výzdobu zámku objednat u prvotřídních umělců, takže celý čtyřkřídlý zámek se třemi patry arkád a komponovanou zahradou skvěle reprezentoval postavení rodu i pana Jana Šembery.

S jeho krásnou dcerou Kateřinou vyženil panství Maxmilián z Lichtensteina. Za něho byla v letech 1635-37 na nádvoří umístěna nádherná manýristická kamenná kašna, provedená Petrem Maternou podle návrhu Giovanniho Giacoma Tencally a přistavěny 4 rohové věže s kovovými "lucernami". Ty však pro velkou tíhu musely být z věží postupně sejmuty. Obrannou kvalitu prokázala stavba v roce 1645, kdy ji hrstka vrchnostenských úředníků, myslivců a měšťanů ubránila proti početnému švédskému oddílu.

Od roku 1681 přestal zámek sloužit pobytu panstva a stal se administrativním centrem panství a od roku 1720 sídlem centrální lichtensteinské účtárny. Od té doby žádné závažnější stavební úpravy nenarušily jeho italský renesační charakter.