HISTORIE:
Nejstarší historické zprávy o Chyších pocházejí z druhé poloviny 12. století, kdy na místě dnešního zámku stála tvrz, sídlo starobylého vladyckého rodu Odolenoviců. Ti na Chyších sídlili plných dvě stě let. V roce 1466 se Chyše dostávají Buriánu z Gutštejna. V roce 1467 byl hrad v Chyších zcela zničen vojsky krále Jiřího z Poděbrad. Následně byl pobořený hrad znovu vystavěn ve stylu pozdní gotiky. Posledním mužským držitelem z rodu Gutštejnů byl Viktorín. Po jeho smrti Chyše přešly na jeho dceru Anežku, která po sňatku s Mikulášem z Lobkovic na něho dala přepsat v roce 1566 celé své dědictví; ten v roce 1578 nechal přestavět gotický hrad na reprezentační renesanční zámek. V závěru 16. století získala Chyše paní Gryzelda Švamberkové z Lobkovic a držela je až do své smrti v roce 1607, kdy panství zdědil její syn z prvního manželství Bohuchval Berka z Dubé. Tomuto exponentu stavovského povstání však bylo po bitvě na Bílé hoře celé panství konfiskováno.
Novými majiteli Chyší se stali Michnové z Vacínova, kteří již roku 1627 obnovili v Chyších karmelitánský konvent. Nejvýznamnějším stavebníkem z rodu Michnů byl pro Chyše Karel Jiří Michna z Vacínova, který společně se svou ženou Annou Ludmilou Kolowrat-Krakowskou realizoval v letech 1695 – 1708 velkorysou barokní přestavbu zámku, dokončil budovu nového kláštera, nechal upravit požárem poškozený karmelitánský kostel uvnitř města a za městem na vršku Špičák nechal postavit kostel Zvěstování Panny Marie s rodinnou hrobkou. Z této doby (1699) pochází také mimořádně vzácná nástropní malba Petra Brandla na klenbě jednoho z reprezentativních salonů zámku.
Mezi lety 1718 a 1766 drželi Chyše Kolowrat-Krakowští a Putzové z Breitenbachu. V roce 1766 získal předlužené panství ve veřejné dražbě Prokop I. Lažanský z Bukové. Tím byla sloučena dohromady tři velká panství v této oblasti – Chyše, Manětín a Rabštejn. Lažanští panství vlastnili až do roku 1945.
Po smrti Prokopa I. roku 1804 došlo k rozdělení majetku mezi jeho dva syny Prokopa II. a Jana, čímž došlo v Čechách k rozdělení rodiny Lažanských na dvě linie – manětínskou a chyšskou. Po smrti Prokopa II. roku 1823 dědí celé panství jeho syn Prokop III. Za jeho éry získal zámek mezi roky 1856 a 1858 svou nynější podobu ve stylu tehdy módní novogotiky podle návrhu významného architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna. Prokop III. zemřel roku 1868 bezdětný. Následně díky sérii předčasných úmrtí přešlo podle řádu primogenitury panství na hraběte JUDr. Vladimíra Lažanského, který v roce 1917 zaměstnával coby domácího učitele svého syna Prokopa IV. Lažanského posléze významného spisovatele, novináře a dramatika Karla Čapka; Prokop následně v roce 1925 panství zdědil a vlastnil je až do roku 1945, kdy mu bylo zkonfiskováno.
Bohužel, tento skvost západních Čech neměl to štěstí, aby byl vybrán mezi ty tzv. „ukazovací zámky“, a tak se stal kulturní památkou druhé kategorie. V roce 1946 se majitelem objektu stává Ředitelství lesů a statků, které je vystřídáno zemědělským učilištěm, později Střední zemědělskou školou.Největší zkáza zámku nastala v letech 1967 – 1989, kdy se správcem stává ONV Most. Prostory zámku byly do roku 1967 využívány jako škola v přírodě pro děti z pánevní mostecké oblasti, a to až do roku 1976, kdy byl zámek kompletně vyklizen a uzavřen, čímž nastalo období největší devastace. V červnu 1989 se vlastníkem zámku a přilehlého parku stala společnost Balnex a.s., která celý areál nabízela od roku 1993 k prodeji. Koncem roku 1995 projevil zájem o koupi zámku Ing. Vladimír Lažanský z Děčína, který od svého záměru neustoupil, a na počátku roku 1996 zámecký areál zakoupil s manželkou Marcelou s plánem tuto významnou kulturní památku zachránit. V roce 1996 byla zahájena celková obnova a oprava zámecké budovy, v roce 1999 byla otevřena první zámecká expozice, jež byla v roce 2009 rozšířena o prostory rezidence majitelů panství v 1 patře zámku.
Prohlídkové okruhy:
1. Zámecké interiery
2. Expozice Karel Čapek a západočeský kraj
