Zámek Trója Praha - stavba pozoruhodná a výjimečná

píše než zámkem by se vlastně měl nazývat vilou: je totiž ozvěnou honosných římských předměstských vil, které na své dlouhé cestě viděl její stavebník, Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka. Velkolepé domy uprostřed nekonečných zahrad jej uchvátily natolik, že se rozhodl přenést kousek „Věčného města“ do své rodné země. Mladý hrabě měl šťastnou ruku při výběru místa i umělců, kteří měli jeho sen uskutečnit.

Středem a dominantou celé hmoty stavby je velký sál, z něhož se do obou stran rozbíhá chodba s enfiládou přilehlých salónů. Po stranách stavbu vertikálně i horizontálně ukončují dvoupatrové věžovité belvedery.
Sochařská výzdoba dvouramenného schodiště vedoucího do zahrady byla svěřena drážďanským umělcům Georgovi a Paulu Hermannovým. Monumentální plastiky, zdobící schodiště, symbolizují boj Titánů s antickými bohy. Jednotlivé plastiky po obvodu schodiště představují antické bohy, alegorie denních i ročních období a světadílů.
Malířskou výzdobu v přízemí zámku převážně zhotovil Carpoforo Tencalla. Strop a stěny ústředního sálu pokrývají fresky s námětem Apotheosy vítězství nad Turky u Vídně a oslavují tak Habsburky. Fresky namalovali nizozemští malíři Abraham a Izak Godinové. Přilehlé místnosti pak vyzdobil italský malíř Francisco Marchetti se synem Giovannim freskami s náměty z antické mytologie a oslavou stavebníků zámku. V zámku se nachází celkem 4000 m2 maleb, z toho 1400 m2 v hlavním sále, který slouží také ke koncertům. Jsou zde expozice Galerie hl. m. Prahy (stálá expozice Architektura a výzdoba zámku Troja).

Zahrada Zámku Troja byla do dnešní podoby rekonstruována v 80. letech 20. století podle návrhu architekta Otakara Kuči.