Samostatnou část muzea tvoří historická knihovna, zaměřena na kulturu lašska, čítající přes 4000 svazků a rukopisů. Lašské muzeum a galerie je také organizátorem a iniciátorem kulturních aktivit v obci.
ZAJÍMAVOSTI
Základem Lašského muzea byly tzv. Lašské jizby, kterých bylo v Sedlištích pět. Tyto „jizby“ byly v podstatě běžně zařízené světnice statků, do nichž se shromažďovaly různé předměty lidového umění a předměty běžného selského života. Lašské muzeum obsahuje zatím jednu místnost „Lašská jizba I“, ve které se nachází okolo 150 exponátů pocházející z přelomu 19. a 20. století. Základ sbírky tvoří pozůstalost významných vlastivědných pracovníků Joži Vochaly a Antonína Ferdinanda Stříže.
STÁLÁ EXPOZICE
V sousedství naší nejvýznamnější památky – dřevěného kostela Všech svatých - se nachází budova staré školy. Tabule u vchodu Vás upozorní, že můžete navštívit místní Muzeum Lašská jizba.
Shromažďování předmětů dokládajících život minulých generací provází naši obec od počátku 20. století. Už v roce 1908 začal Joža Vochala, jedna z nejvýraznějších osobností národopisné práce na Frýdecku, shromažďovat nářadí, nástroje, kroje, nábytek, písemnosti, náboženské tisky, které byly jedinečnými doklady života generací Sedlišťanů, kteří ještě pamatovali rok 1848 – rok zrušení roboty. Při příležitosti oslav 60. výročí osvobození rolníků od robotních povinností získal spolu se svými spolupracovníky skutečné poklady. Postupně jich přibývalo, jak uvádí ve svých osobních vzpomínkách, zabraly čtyři místnosti.
Péče o památky byla ale pro Jožu Vochalu velmi svízelná a náročná, nedostávalo se prostředků, i když nadšení oživovat a uchovávat nejen předměty, ale také písně, tance, hudbu, pověsti, zvyky a obyčeje bylo nesmírné. Proto přijal v roce 1924 nabídku přenést národopisnou sbírku do frýdeckého zámku, který byl po roce 1918 zestátněn. V rytířském sále byla pak otevřena za hojné účasti krojovaných skupin ze širokého okolí první národopisná muzejní výstava, která se později stala pobočkou Národního zemědělského muzea. Instalace byla svým tématickým zaměřením na život venkovského lidu na Těšínsku a širokou škálou vystavených předmětů zcela výjimečná a dostalo se jí mnohého ocenění.
Tradice uchovávání dokladů života minulých generací je v Sedlištích živá i dnes. Postupně byly do prostor v 1. patře staré školy shromážděny početné předměty z domácností, zemědělské nářadí, řemeslnické nástroje. Živou prezentaci písňového a tanečního bohatství pak dokládají dochované mužské i ženské kroje, pořízené Národopisným sdružením Sedlišťané pro veřejná vystoupení po 2. světové válce. Jistě je pro naši obec pýchou, že sbírka muzea je stále doplňována dary občanů.
Národopisná a historická expozice, připravená při příležitosti 700 výročí první zmínky o obci v roce 2005, byla v letošním roce obnovena, doplněna o nové předměty a rozšířena. Pro novou instalaci byly využity nejen předměty každodenní potřeby – nábytek, vybavení domácnosti, textilie, ale také řemeslnické nářadí, zemědělské nářadí z darů občanů. Tvůrci nové expozice začlenili do stálé expozice dvě nová témata, kterým jsou věnovány samostatné prostory. První je poděkováním a připomenutím ojedinělé mnohaleté dokumentační a prezentační práce členů Národopisného sdružení Sedlišťané, vedeného Jožou Vochalou. Druhá pak dvěma místním spolkům – Hornickému spolku Rozkvět a Sboru dobrovolných hasičů. Jejich podíl na životě obce je nepřehlédnutelný a zaslouží si připomenutí historickými i současnými artefakty.
Vedle stálé expozice žije muzeum programy pro školy, výstavami a těší se i na Vás.
Jsme rádi, že se daří díky pochopení našich občanů i jejich nezištnosti naplňovat životní kredo Joži Vochaly: „Tradice je smlouva mezi otci a syny, vzájemný slib pravdy a cti, spravedlnosti a služby.“
