Javoříčský kras se nachází v Bouzovské vrchovině. V přerušovaných pruzích devonských vápenců jsou zde vyvinuty povrchové a podzemní krasové jevy se složitými hydrografickými poměry.
Javoříčské Jeskyně leží pod kopcem Špraněk u obcí Javoříčko a Březina v malebné krajině, jejíž dominantou je hrad Bouzov.
Jedná se složitý komplex mohutných dómů, chodeb, propastí a puklin, vytvořených v několika výškových úrovních.
Část nazývaná Svěcená díra a propast Zátvořice byly známy odnepaměti, první písemná zmínka o přilehlých podzemních prostorách je od anonymního autora a pochází z roku 1873. V roce 1938 byla objevena podstatná část Javoříčských jeskyní pracovní skupinou, kterou vedl revírník Vilém Švec. Další části byly postupně objevovány různými amatérskými i profesionálními speleology do dnešní doby. Prostory Javoříčských jeskyní jsou zpřístupněny pro veřejnost od roku 1939.
Celková délka všech známých chodeb dosahuje téměř 6000 metrů s výškovým rozpětím (denivelací) přes 100 metrů. Prohlídkové trasy jsou dvě, dlouhá 790 a krátká 360 metrů.
Javoříčské jeskyně jsou unikátní svoji zachovalou, bohatou a rozmanitou krápníkovou výzdobou. Patří mezi nejkrásnější jeskyně v České republice.
V Javoříčských jeskyních je průměrná teplota 7-8 °C a 99 % relativní vlhkost. Dlouhá trasa trvá cca 60 a krátká cca 40 minut.
Návštěvníci vstupují umělým vchodem do Suťového dómu. Mohutná prostora s rozlohou 2000 m2 souvisí s propastí Zátvořice a má překrásnou bohatou krápníkovou výzdobu. Zvláště stropní část je působivá lesem stalaktitů různých forem a velikostí. Dno pokrývá balvanitá suť, kde je možno spatřit sněhobílé nátekové kupy. Ze Suťového dómu ústí propast Lví jáma, jejíž celková hloubka je 60 metrů. Prohlídková trasa pokračuje překrásně zdobenou Spojovací chodbou do impozantního Dómu gigantů. Podlouhlé prostoře dominují přes 4 metry vysoké stalagmity a stěna zdobená sintrovými náteky, tzv. Niagarský vodopád.
Krásný pohled na dóm Gigantů skýtá visuté schodiště, které návštěvníky zavede do Pohádkových jeskyní. Chodby menších rozměrů však zdobí neméně bohatá krápníková výplň. V Pohádkových jeskyních je možné spatřit např. tenké brčkovité stalaktity, kulovité, tzv. sférolitické stalaktity a unikátní průsvitný útvar „Záclona". Chodba Pohádkových jeskyní vede do Svěcené díry, kde končí krátká prohlídková trasa.
Dlouhá prohlídková trasa pokračuje přes tzv. Panenskou jeskyni do tří na sebe navazujících chodeb Jeskyní míru: chodby Špraněcké, Vojtěchovské a Březinské. Tyto prostory mají již odlišný charakter. 1 až 4 metry široké a místy až 10 metrů vysoké chodby mají také bohatou krápníkovou výzdobu. Typickou krápníkovou formou Jeskyní míru jsou excentrické krápníky, tzv. heliktity, které je možné spatřit zvláště ve stropních částech chodeb.
Chodba se lomí v Závrtovém dómu, kde se prostory rozvětvují různými směry. Podle jedné teorie zde docházelo k dávnému soutoku potoků Špraňku a Javořičky, forma některý prostor však ukazuje spíše na rozvodí. Pravděpodobně tu asi docházelo k oběma hydrografickým variantám v různých vývojových fázích jeskyně. Kolem útvaru U koně a odbočky k Černé propasti projdou návštěvníci do uměle proražené výstupní štoly.
Těšíme se na Vás!
